top-logo-page
phone-contact-top-icon Rezervace pokojů:
+420 778 071 917
address-top-icon Krásný Dvůr 51,
439 72 Krásný Dvůr

Krásný Dvůr (zámek)

Krásný Dvůr je barokní zámek ve stejnojmenné vesniciÚsteckém krajiokrese Louny. Je obklopen rozsáhlým parkem pocházejícím z konce 18. století. Zámek Krásný Dvůr spravuje Národní památkový ústav, územní odborná správa v Praze. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR[1] a roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou.[2]

Historie zámku

První písemná zmínka o Krásném Dvoře pochází z roku 1295 v souvislosti s majitelem Vilémem z Krásného Dvora. Další z majitelů Václav Pětipeský z Chýš začal v místech dnešního zámku budovat tzv. Horní tvrz, tuto stavbu však již nikdy nedokončil. Roku 1547 byl popraven jako jeden z viníků odboje proti Ferdinandu I. Ve stavbě pokračoval až další z majitelů, Jan mladší Mašťovský z Kolovrat, který v 16. století tvrz přestavěl na renesanční vilu. Ta tvoří základ půdorysu dnešního zámku dodnes.[3]

Roku 1649 zámek koupil Heřman Černín z Chudenic, tomuto rodu zámek patřil až do roku 1939. Do konce 17. století zámek chátral. František Josef Černín zámek přestavěl v letech 17201724 do barokní podoby podle návrhu architekta F. M. Kaňky. Černínovi na stavbě zámku velmi záleželo, neustále návrhy upravoval, roku 1722 dokonce některé ze staveb nechal strhnout, protože neodpovídaly jeho představám. Kamenické práce zajišťoval Matěj Merkl z Petrohradu, tesařské místní mistr Merkl.[3]

Za druhé světové války zámek sloužil jako úřad a jednu dobu i jako rekreační středisko Joachima von Ribbentropa. Po osvobození byl zámek štábem sovětských vojsk, pak patřil ministerstvu zemědělství a pak národní kulturní komisi. Už v padesátých letech byl zámek zpřístupněn veřejnosti.

Atmosféra stavby učarovala i českým filmařům; jako zámek v Bezdíkově účinkoval Krásný Dvůr ve filmu Jak básníkům chutná život (1987) a v roce 1989 zde režisér Jiří Menzel natočil film Konec starých časů dle románu Vladislava Vančury.

Zámecký park

V letech 17831793 na přání Jana Rudolfa Černína upravil zahradní architekt Rudolf Födisch původní bažantnici o rozloze 96 ha na přírodní anglický park. V parku bylo postupně postaveno mnoho drobných romantických staveb, které tvoří místní dominanty, nebo uzavírají jednotlivé části:

  • Panův templ (nejstarší, 17831786, 4 ionské sloupy v průčelí)
  • Gotický templ – rozhledna (17931796)
  • Sluneční templ – Gloriet (kruhová stavba na osmi sloupech, 1784)
  • Čínský pavilon – zvonkohra (červená hranatá stavba s oválnými okny)
  • Holandský statek – Červená hájovna (1793 podle plánů Ondřeje Niederhofera)
  • Lusthaus – Goethův pavilon (1784–1786)
  • Voliéra (prosklená osmiboká stavba)
  • Poustevníkova rokle s jeskyní (1786)
  • boží muka (1749, barokní sloupovitá pískovcová, převezena od Černého Mostu)
  • umělý vodopád
  • obelisk (čtyřhranný, výška 26 metrů, 1801, připomíná vítězství Karla Schwarzenberga u Ambergu roku 1796)

Z dendrologického hlediska je zastoupeno kolem 100 druhů dřevin, přičemž v anglické části parku jde výhradně o původní nebo zdomácnělé druhy. Nejstarším stromem je (již odumřelý) Goethův dub, který s obvodem 10 metrů a stáří kolem 1000 let vytváří dominantu jižního břehu zámeckého rybníčku. Dále zde najdeme několik 500 letých dubů s o málo nižším obvodem. Další dva staré duby stojí poblíž potůčku. O něco mladší jsou četně zastoupené buky a lípy velkolisté, mnohdy bizarně tvarované a větvené již od země. Z dalších dřevin tu najdeme hlavně olše, jírovce (např. jírovec drobnokvětý u Panova templu), platany a javory, ve francouzské sekci (východně od zámku a na nádvoří) ještě tisy, zimostrázy a dva cypřišky nutkajské.

Na území parku byla k ochraně vzácných druhů hmyzu v roce 2012 vyhlášena přírodní památka Krásný Dvůr.[4]

Současnost

V současnosti jsou zámek i zámecký park přístupné veřejnosti. V zámku je pro veřejnost otevřeno 18 místností, zařízených dobovým nábytkem ze 17. až počátku 20. století, s cennými kolekcemi kameniny, porcelánu a skla. V zámecké galerii jsou zastoupeni významní mistři české i evropské malby, například Petr Brandl, Karel Škréta, Ludvík Kohl, Josef Bergler, Filip Kristián Benthum, Christian Brand, Alžběta Vigée-Lebrun a další. Ojedinělý je soubor 42 psích portrétů vytvořený v letech 1724–1729 pražským měšťanem Petrem Václavem Bergerem pro Františka Josefa Černína a jeho ženu.

V roce 2014 správa zámku získala grant z EHP a Norských fondů (13 073 781 Kč) na obnovu a další využití „rozhledny“ – novogotického templu. Po stavebních a restaurátorských obnovách zde bude centrum edukačních aktivit.[5]

V zámeckém areálu se pořádají koncerty a svatby. Během kulturních akcí je nabízena projížďka kočárem po parku. K zámku patří i stáj s vlastními koni. Zámecký park je volně přístupný po celý rok.